Úvod > RAZOR BLADES > Evropa > CZECHOSLOVAKIA > ZAK. UKRAJINA > BOBBY, Sevluš

BOBBY, Sevluš

Výroba čepelek v Československu

Výroba čepelek v SEVLUŠI
(Севлющ - Zakarpatská Ukrajina)
1933 – 1939/40

Виноградов – УКРАИНА
1945 - dosud

Hranice Československa

Jedním z prvořadých úkolů nástupnických států, které vznikly po první světové válce na území bývalého Rakouska-Uherska, bylo určit státní hranice. To platilo v plné míře i pro Československou republiku, jejíž samostatnost byla vyhlášena pražským Národním výborem dne 28. října 1918.
Když se pak Ústřední národní rada rusínská vyslovila 8. května 1919 pro autonomní spojení s již existující Československou republikou, dostalo její území v podstatě svou tehdejší konečnou podobu.
Stanovit hranice státu nebylo záležitostí nijak jednoduchou. V českých zemích, jejichž hranice se mohly opírat o historický základ, byla v tomto ohledu situace podstatně snazší než na Slovensku a později na tehdejší Podkarpatské Rusi.
Změny hranic probíhaly až do roku 1924.

Obr. 1 Úpravy státních hranic v letech 1918 - 1924

Ukrajina

Během první světové války (1914-1918) se stala Ukrajina jedním z hlavních bojišť a zároveň kolbištěm různých nacionalistických stran, které podporovaly zčásti ruskou, zčásti rakouskou monarchii. Demokratické řešeni národnostní otázky propagovali jedině bolševici. Po únorové buržoazně demokratické revoluci 1917 v Rusku se ustavily sověty a v dubnu 1917 se vytvořila buržoazní vláda tzv. Centrální rady, spolupracující s Prozatímní vládou v Rusku. Vítězství VŘSR bylo uvítáno sověty, které již v listopadu 1917 ovládly Charkov, ale v Kyjevě byly potlačeny Centrální radou.

V prosinci 1917 vyhlásil I. Všeukrajinský sjezd sovětů sovětskou moc. Byla ustavena ukrajinská sovětská vláda a rada lidových komisařů Ruské sovětské republiky přiznala Ukrajině nezávislost. V lednu 1918 byl osvobozen Kyjev. Od února až téměř do konce r. 1918 byla země okupována německou a rakouskou armádou, jejichž loutkou byl „hetman“ P. Skoropadský. Za následující okupace jižní Ukrajiny dohodovými intervenčními vojsky byla dosazena další kontrarevoluční vláda, tzv. Direktorium „Ukrajinské lidové republiky“ za účasti S. V. Petljury. V únoru 1919 osvobodila Rudá armáda znovu Kyjev a do konce dubna jih Ukrajiny a Krym. V létě 1919 operovala na Ukrajině bílá armáda A. I. Děnikina, která byla poražena v zimě 1919-20. V dubnu 1920 se polská armáda přechodně zmocnila Kyjeva. Konečně byl odražen také útok kontrarevoluční Wrangelovy armády ohrožující Donbas. Odloučeny zůstaly západní oblasti obsazené Polskem již v r. 1918 (navráceny v r. I939), Bukovina, která od r. I915 (do 1940) byla okupována Rumunskem a
Zakarpatská Ukrajina, která podle trianonské mírové smlouvy s Maďarskem z roku 1920 připadla Československu.

Po ukončení bojů, v nichž Ukrajina utrpěla velké škody, byla zahálena mírová socialistická výstavba v rámci SSSR. Svazovou republikou se Ukrajina stala na základě usnesení VII. všeukrajinského sjezdu sovětů v r. 1922.

Obr. 2 Podkarpatská Rus (rozloha 12.656 km2)

V letech 1938 a 1939 utrpěla Československá republika - ze známých důvodů - územní ztráty. Po roce 1945 byla Podkarpatská Rus připojena k SSSR.

Obr. 3 Územní ztráty ČR v letech 1938 - 1939

Výroba čepelek v Podkarpatské Rusi

je spojena s obcí Sevluš (dnes Vinogradov) . Název obce je vcelku jednoznačný, přesto je některými autory článků o výrobě čepelek uváděn nepřesně. Je nutné uvádět název tak, jak platil v době výroby:
      1919: Nagyszollos
      1920: Sevljuš / Севлющъ
      1929 – 1939: Sevluš / Севлющ

Čepelky vyráběla továrna BOBBY, od roku1933. Přesné ukončení výroby mně zatím není přesně známo, snad okolo roku 1940. Majitelem brusírny čepelek byl pan Ernest Katz, později (1937 a snad i dříve) pravděpodobně vdova paní Rella Katzová.
Továrna, či spíše dílna, pracovala ještě v průběhu války, kdy Podkarpatská Rus byla součástí Maďarska. Z tohoto důvodu nesou obaly z pozdější doby často nápis "Magyár gyartmány". Zřejmě z nedostatku ocele na čepelky (nebo polotovarů) byla firma nejspíš likvidována ještě v roce 1939.

Po válce byla tato oblast přičleněna k Sovětskému svazu.

Виноградов – УКРАИНА

Čepelkové obaly továrny Bobby SEVLUŠ

vzhledem ke krátké době výroby čepelek v Sevluši a ke změně státní příslušnosti celé oblasti v roce 1938 není jednoduché správně sestavit celou produkci této malé továrny. Čepelkové obaly byly používány po celou dobu výroby, tzn. od roku 1933 do zániku výroby, kterou odhaduji na konec roku 1939 nebo začátek roku 1940. K tomuto tvrzení mě vede vojenskopolitická situace v Evropě a současně nízký počet vydaných (dochovaných) obalů z doby po odtržení Podkarpatské Rusi od Československé republiky (maďarský zábor 1938).

Čepelkové obaly továrny Bobby jsou jednoznačně nezaměnitelné s obaly jiných továren. Všechny jsou tištěny kvalitně a jsou i sběratelsky velmi líbivé.

Jediným vodítkem pro určení stáří obalů je (stejně jako u všech ostatních továren) jejich střih. Obaly můžeme rozdělit do dvou skupin státní příslušnosti podle některých znaků, které jsou na obalech vytištěny:

Podle bodu 1. jsou tedy prokazatelně československého původu tyto obaly: 5011, 5012.
Naopak výlučně maďarského původu jsou tyto obaly:5074, 5075, 5078.

Podle bodu 2. jsou prokazatelně československého původu tyto obaly:5003, 5004, 5008, 5009, 5015, 5018d, 5026, 5027, 5028a, 5044.
Jednoznačně maďarského původu jsou tyto obaly: 5070, 5072, 5079, 5090, 5091, 5092.

Československé obaly skupiny 1 a 2 mají tyto charakteristické střihy:
Obal typu Cp1 (5003a + 5004a) má na křidélku výraznou chybu vysekávacího nože, malý zoubek. Pomocí této velmi originální a jedinečné vady můžeme k obalům československým přiřadit ještě několik dalších obalů, které mají střih Cp1 (nebo otočenou pozici - Cp2), a nebyly dříve za československé čepelkové obaly vůbec považovány: Francesca a Nana. Později byla správnost potvrzena, když se nalezla čepelka NANA, na níž je nápis Made in ČSR.
Předpokládáme, že tyto obaly byly použity jako první, protože nesly reklamní nápisy. Později tato potřeba odpadla.

Příslušnost obalů typu Cp3 (otočená verze Cp4) k československým obalům je potvrzena obalem katalogové číslo 5017b, který obsahuje čepelku s nápisem "Made in ČSR". Tento charakteristický střih má mnoho dalších československých obalů. Jako samostatný typ jej považuji proto, že řada dvojic stejných obalů střihu Cp1xCp3 se jednoznačně liší nejen střihem, ale také kresbou, tudíž musela být nová tisková deska! Srovnávat můžeme tyto dvojice: 5018b+5018c x 5018a+5018d, 5020a+5020b, 5026a+5026b, 5034a+5034b.
Z toho vyplývá, že téměř u všech obalů mohlo dojít o obnoveným vydáním podle původní tiskové desky, pouze se obaly liší střihem, případně kvalitou papíru a barev (5030-5032).

Příslušnost obalů typu Cp5 (otočená verze Cp6) k maďarským obalům je určena obalem katalogové číslo 5070 a dalšími, které jsou opatřeny maďarskými nápisy. Tento střih je opět charakteristický a není znám u obalů z jiné továrny.
Vzhledem ke střihu Cp5 jsme mohli zařadit do tohoto katalogu také obal ADRIA, který je uveden v katalogu italských čepelkových (kat. č. A 004), kde je hodnocen jako unikátní. Pro úplnost uvádíme, že ve zmíněném katalogu je ještě uváděn následující obal:
C 008 CAPRICCIO - s chybou „TEH“ (hodnocení – RR). Ostatní varianty nejsou uvedeny!

Polský katalog čepelkových obalů uvádí obal MEMFIS (variantu 5082b) s otázkou, jde-li o obal československý, polský nebo rakouský. I tento obal je autorem katalogu hodnocen jako unikátní.

Ochranné známky

„Brusiareň Sevluš“ (majitel Ernest Katz) dne 18. října 1933 v 08,30 hodin zapsal první ochrannou známku u Obchodní a živnostenské komory v Košicích. Jde o první obaly této továrny a rok 1933 můžeme tudíž jednoznačně považovat za skutečné zahájení výroby.

V roce 1937 zřejmě pan Katz zahynul a továrna byla přepsána na Rellu Katzovou, tudíž musela proběhnout nová registrace ochranné známky na její osobu. Zápis provádí dne 20. dubna 1937 již:

„Bobby, továrňa na čepelky Rella Katzová v Sevluši“.

Je určité, že tento katalog není úplný, proto uvítáme další informace o nových nálezech. Současně nás zajímají všechny informace o výrobě. Všechny pokusy, které směřovaly do obce Vinogradov (dříve Sevluš), byly neúspěšné.

Katalog uvádí rozlišení opačných střihů Cp1/Cp2, Cp3/Cp4 nebo Cp5/Cp6. Tyto varianty je žádoucí ve specializované sbírce mít, ale není mnoho sběratelů, kterým se to podaří, protože převážná většina obalů je velmi vzácná. Hodnocení obalů z továrny Bobby Sevluš vzhledem k nízkému výskytu ve sbírkách není jednoduché. V následující tabulce je předběžné hodnocení, které se časem stále mění, protože vychází z několika sbírek na území České a Slovenské republiky + Polska a Itálie (17 sbírek). Podrobnější průzkum, který bude možný až po zaslání chyběnek všech sběratelů, bude zajisté přínosem!

Legenda: U – unikátní, E – exklusivní, RR – velmi vzácná, R – vzácná

Použitá literatura:

1. Katalog československých čepelkových obalů, Ota Chaloupka, nevydán.
2. Katalog československých čepelkových obalů, Jaromír Stacho, Bratislava 1993.
3. Katalog italských čepelkových obalů, Alfonso TOZZI, Roma 1990.
4. Katalog polskich opakovañ žiletkowych, Andrzej Potyra, Warszawa 3/1994.
5. Registr ochranných známek Obchodní a živnostenské komory 1933 + 1937.
6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Za použití úředních pramenů vydán firmou Rudolf MOSSE akc. spol. Praha, 1936.
7. Mapa – PODKARPATSKÁ RUS, vydalo: Nakladatelství FASTR EDUARD, Louny, měřítko 1:500 000, rok vydání neuveden.
8. Kalendář drogistů československých 1937, nákladem E. Weinfurtra knihkupce v Praze II., Vodičkova 19, Tiskem Obchodní tiskárny Merkur v Praze.
9. Monografie československých známek, Díl 17 – I. + II. díl, Ing. Emil Votoček, vydala Poštovní filatelistická služba v Praze ve spolupráci se Svazem československých filatelistů v

Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1988.
10. Malá čekoslovenská encyklopedie, předseda velké skupiny autorů: Josef ŘÍMAN, Academia 1987,
11. Děkuji za přímou a aktivní pomoc těmto sběratelům: